Pokud má být dětské hřiště místem pro komfortní a bezpečnou hru, neobejde bez vytvoření bezpečnostních zón. U dětských hřišť pro veřejná prostranství je dodržení těchto zón dané závaznou normou ČSN EN 1176. Co obnáší?
Tento článek jsme vytvořili speciálně pro provozovatele veřejných dětských hřišť. Norma ČSN EN 1176, kterou je třeba se řídit, se týká dětských hřišť pro obce, ale zahrnuje i ty u škol a školek, hotelů a dalších podobných objektů, tedy dětských hřišť na veřejných prostranstvích.
Dozvíte se v něm:
Bezpečnostní zóna (někdy nazývaná také volný prostor), je prostor kolem herního prvku a nad ním, ve kterém se nesmí nacházet žádné překážky, další herní prvky ani pevné objekty. Jejím smyslem je zajistit vyhovující prostor pro přirozený pohyb dítěte, minimalizovat riziko nárazu a zranění při hře.
Do bezpečnostní zóny tedy nepatří:
Jednotná definice pro volné prostory a dopadové plochy na veřejných dětských hřištích neexistuje, vždy je nutné ptát se na ně přímo výrobce, a to jak u samostatných herních prvků, tak u rozložení více prvků v prostoru.
Měli jste dosud pocit, že bezpečnostní zóna a dopadová plocha na dětském hřišti je totéž? Tyto dva pojmy spolu souvisejí, ale nejsou totožné a není možné je zaměňovat. Často se pletou, ale jsou mezi nimi zásadní rozdíly.

Náležitosti bezpečnostních zón jsou dané normou ČSN EN 1176. Ve volném prostoru nesmí být jakékoli překážky a řeší se jak horizontální, tak vertikální prostor.
Parametry dopadových ploch řeší ČSN EN 1177 a hlavním aspektem je u nich kritická výška pádu, od ní se odvíjí nezbytná velikost plochy. Na dopadové ploše je také třeba mít odpovídající povrch – trávu, písek, kůru, štěrk, gumovou dlažbu nebo EPDM, aby docházelo k efektivnímu tlumení dopadu dítěte.
U bezpečnostních zón jsou také definované situace, kdy se smí a nesmí překrývat. Překrývat se mohou jen u prvků, které nevyvolávají nucený pohyb, což jsou například:
V praxi to přináší efektivnější využití prostoru, protože ho ke splnění normy není potřeba tolik.
Naopak u herních prvků, které nucený, nekontrolovaný nebo rychlý pohyb vyvolávají, se tyto volné prostory nikdy překrývat nesmí. Konkrétně jde o:
Veřejná dětská hřiště (ani soukromá) by nikdy neměla být pod vzrostlými stromy, protože zde hrozí pád větví, může tu kapat smůla, na pískoviště mohou dopadat větvičky a listí a hrozí také znečištění povrchů od ptactva.

Bezpečnostní zóny jsou klíčovým prvkem návrhu i provozu dětského hřiště. Jejich dodržením se dá efektivně předcházet vzniku úrazů. Zároveň je vždy jistota, že dojde ke splnění normy ČSN EN 1176, která řešení bezpečnou hru, a dětská hřiště pro obce i další subjekty spolehlivě projdou revizí. Díky bezpečnostním zónám taky můžete vhodně kombinovat různé herní prvky.
Pokud si nejste jistí správným umístěním prvků, rádi vám s návrhem bezpečného hřiště pomůžeme. Kontaktujte nás!
Jak velkou bezpečnostní zónu má mít houpačka?
Obvykle 2 metry vpřed a 2 metry vzad, ale přesná hodnota je uvedena u konkrétního prvku. Ptejte se na ni výrobce.
Musím řešit bezpečnostní zónu i u hřiště na soukromém pozemku?
Pokud chcete, aby byl pohyb na hřišti bezpečný, tak ano. Z hlediska zákona to ale není povinnost a norma se takového dětského hřiště netýká.
Může být lavička v bezpečnostní zóně?
Ne. Do volného prostoru nesmí mimo jiné zasahovat ani lavičky.
Co se stane, když se bezpečnostní zóny prvků překrývají?
U prvků s nuceným pohybem hřiště neprojde revizí a může být nebezpečné. U prvků, který pohyb nevynucují, nepředstavuje překryv bezpečnostních zón problém.
Jak zjistím přesnou velikost volného prostoru u konkrétního prvku?
Každý výrobce musí bezpečnostní zónu uvést v technické dokumentaci ke hřišti. Jednotná definice neexistuje.
Může být herní prvek blízko stromu?
Ne. Strom totiž může jednak zasahovat do volného prostoru a také je zde riziko pádu větví, odkapávání smůly a dalších nežádoucích aspektů.